Abych se nechlubil jen úspěchy, pochlubím se i NEúspěchem.
Měl jsem za úkol ilustrovat příběh berušky. Kvůli autorským právům nemohu přiblížit o co v příběhu šlo. Prostě beruška se narodila, poznala kamarády ve škole a začalo její dobrodružství.
Autorka, po výtvarné stránce, neměla na ilustrace připomínky, ale prý nevystihují její myšlenku. Prý jsou mé postavičky moc happy a do příběhu se to až tak nehodí.
Bohužel jsem nedostal druhou šanci tento nedostatek napravit a tak spolupráce nebyla dokončena. Mrzí mě to.
Bylo mi líto, aby tyto ilustrace nespatřily světlo světa a tak jsem se rozhodl, že je alespoň představím vám zde, na svých webových stránkách.
S happy výrazy jsem měl problém již jednou. Dělal jsem ilustrace pro CITES.
Jde o úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, známá též jako CITES či Washingtonská úmluva. Je to jedna z nejdůležitějších dohod chránících rostliny a živočichy na mezinárodní úrovni. Jejím smyslem je celosvětová kontrola obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Kreslil jsem tedy ilustrace dle zadání. Moje kresby měly částečně tu hroznou tématiku odlehčit. Odevzdal jsem první ukázky a bylo mi to tenkrát také vráceno s odůvodněním, že ta zvířátka nemůžu kreslit tak vysmátá. Opička, či papoušek nebo ještěrka, když přicestují nelegální cestou k nám, tak jsou na tom bídně. Většina zvířat prý cestu ani nepřežije.
Bylo tedy nutné, aby má zvířátka brečela, byla smutná, krvácela apod. Dostal jsem k tomu i odbornou literaturu, ze které jsem měl zlé sny. Je to děs, co lidi dokáží zvířatům udělat.
Dostal jsem ale druhou šanci svou chybu napravit a spolupráce byla dokončena a dokonce se dočkala pokračování.
Toto se mi u příběhu s beruškou nestalo, druhou šanci jsem nedostal a tak jsem si z toho odnesl ponaučení, že si musím příště pořádně přečíst zadání, abych lépe pochopil situaci a náladu, ve které se děj odehrává a nemaloval za každou cenu "zkouřené" postavičky.
Tak ať se líbí aspoň vám.